Tajemno - aneb co neumíme do dnešního dne vysvětlit.(89)
4. 9. 2007
Atraktivní, vysoce kvalifikovaná francouzská učitelka jazyků Emílie Sagéeová z Dijonu přišla během šestnácti let osmnáckrát o místo. jako putovní pohár cestovala v minulém století školními institucemi Evropy.Místo konečně získala v dívčím penzionátu v tehdejším Neuwelcku v Livonsku (které bylo v roce 1918 rozděleno na Estonsko a Lotyšsko). její štěstí však opět nemělo dlouhého trvání.
Roku 1845 - Emílii bylo právě dvaatřicet let - vedení školy vypovědělo mladé učitelce smlouvu sotva po osmnácti měsících. Nebylo to nijak jednoduché rozhodnutí. Rektor Buch jí propouštěl s velkou nevolí, protože mladá učitelka dělala svou práci výborně. Přesto jí musel propustit. Rodiče žákyň na tom trvali. když první stížnosti nic nezmohly, přešli k tomu, že začali své děti odhlašovat ze školy. A tak muselo ředitelství chtě nechtě zasáhnout. Emílie byla po devatenácté bez práce.
Čím způsobila takový odmítavý postoj na všech úrovních?
To co běžně označujeme za chybu jí nelze vytknout. Její "delikt" spočíval prostě a jednoduše v groteskní skutečnosti že se čas od času vyskytovala ve dvojím provedení.
Před zděšenou třídou stály dvě Emílie bok po bolu u tabule anebo v harmonické souhře jedly svou svačinu.
Občas se jedna posadila a znuděně druhou pozorovala. Tu a tam se podivný tandem rozdělil. Jedna z žen procházela chodbami školy nebo vyrazila ven, zatímco druhá dál vyučovala, jako by se nic nestalo.
Jednou učitelka pomáhala žákyni při úpravě šatů. Přitom se dívka podívala do zrcadla a objevila druhou mademoiselle Sagéeovou, načež se v mdlobách poroučela k zemi.
Když se tyto případy začaly množit, zavětřila něco i veřejnost. Stále více rodičů odhlašovalo své děti uprostřed roku z internátu. Tím byl osud "rozdvojené učitelky" zpečetěn. Na nějaký čas se odstěhovala ke své švagrové, kde nějaký čas zůstala. pak se její cesty ztrácejí v temnotě dějin.
Její případ byl přesně popsán a pečlivě zdokumentován americkým paravědcem velšského původu Robertem Dale Owensenem. Množství detailních informací získal od baronesy Julie von Guldenstubbe, jež patřila k jejím aristokratickým žačkám. baronesa mimo jiné zjistila, že její dvojakost byla v její rodině známá. Obvzláště švagrová neměla nic proti tomu, když se čas od času počet jejích hostů zvýšil z jednoho na dva. I obě její děti mluvily vždy o dvou tetách Emíliích".
O kuriózním případu existuje množství materiálů. kromě jiného i od slavného francouzského astronoma Camilla Flammariona a ruského spisovatele Alexandra Aksakova - a dokonce i film společnosti BBC.
Roku 1845 - Emílii bylo právě dvaatřicet let - vedení školy vypovědělo mladé učitelce smlouvu sotva po osmnácti měsících. Nebylo to nijak jednoduché rozhodnutí. Rektor Buch jí propouštěl s velkou nevolí, protože mladá učitelka dělala svou práci výborně. Přesto jí musel propustit. Rodiče žákyň na tom trvali. když první stížnosti nic nezmohly, přešli k tomu, že začali své děti odhlašovat ze školy. A tak muselo ředitelství chtě nechtě zasáhnout. Emílie byla po devatenácté bez práce.
Čím způsobila takový odmítavý postoj na všech úrovních?
To co běžně označujeme za chybu jí nelze vytknout. Její "delikt" spočíval prostě a jednoduše v groteskní skutečnosti že se čas od času vyskytovala ve dvojím provedení.
Před zděšenou třídou stály dvě Emílie bok po bolu u tabule anebo v harmonické souhře jedly svou svačinu.
Občas se jedna posadila a znuděně druhou pozorovala. Tu a tam se podivný tandem rozdělil. Jedna z žen procházela chodbami školy nebo vyrazila ven, zatímco druhá dál vyučovala, jako by se nic nestalo.
Jednou učitelka pomáhala žákyni při úpravě šatů. Přitom se dívka podívala do zrcadla a objevila druhou mademoiselle Sagéeovou, načež se v mdlobách poroučela k zemi.
Když se tyto případy začaly množit, zavětřila něco i veřejnost. Stále více rodičů odhlašovalo své děti uprostřed roku z internátu. Tím byl osud "rozdvojené učitelky" zpečetěn. Na nějaký čas se odstěhovala ke své švagrové, kde nějaký čas zůstala. pak se její cesty ztrácejí v temnotě dějin.
Její případ byl přesně popsán a pečlivě zdokumentován americkým paravědcem velšského původu Robertem Dale Owensenem. Množství detailních informací získal od baronesy Julie von Guldenstubbe, jež patřila k jejím aristokratickým žačkám. baronesa mimo jiné zjistila, že její dvojakost byla v její rodině známá. Obvzláště švagrová neměla nic proti tomu, když se čas od času počet jejích hostů zvýšil z jednoho na dva. I obě její děti mluvily vždy o dvou tetách Emíliích".
O kuriózním případu existuje množství materiálů. kromě jiného i od slavného francouzského astronoma Camilla Flammariona a ruského spisovatele Alexandra Aksakova - a dokonce i film společnosti BBC.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář