Jdi na obsah Jdi na menu
 


Propojení církve a magie.

2. 6. 2008
Po zrušení těchto inkvizičních soudů se vztah církve k magii postupně měnil.
Církev pochopila, že je téměř nemožné vymýtit všechny pohanské praktiky ze života lidí a zákazy mnoho nezmohou. Proto se začala chovat prozíravěji a pro posílení svého vlivu a v zájmu spojení s lidovým prostředím se snažila co nejvíc přiblížit k myšlení obyčejných lidí.
Různé magické úkony začaly být trpěny vedle církevních obřadů nebo se staly jejich součástí.
Například v každé vesnici byl kostel nebo nejméně jedna zvonička. Jedna z magických praktik proti bouřce nebo proti ohni je zvonění zvonem.
Zvon je symbolem církevním, svolává věřící k bohoslužbě. Při bouřce se zvonilo proto mračnům stejně tak, jako dříve čarodějnice zaříkávala mračna. Z hlediska pověry se ale nemohlo zvonit na jakýkoliv zvon. Ten, který zvonil proti mračnům, nesměl zvonit zemřelé šestinedělce, a to proto, že žena v určitém období po porodu byla nečistá.
Další pověra tvrdila, že zvon, kterým se zvonil umíráček nemohl zvonit oběšenému člověku.
Dnes už není neobvyklé, že se církev do určitých magických praktik i zapojuje. Třeba modlení za déšť, nebo za úrodu. nebo se na jaře konaly průvody do polí včele s knězem a ministranty a do osení se dávaly křížky a světila se pole na rozcestích nebo u kapliček.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář