Příběh obyčejné ženy 2
19. 1. 2008
Den proběhl v klidu.
Práce jí šla od ruky a kupodivu i šéf byl samý úsměv.
Na konci pracovní doby jí spolupracovníci popřáli a dostala obrovskou kytici růží.
Utíkala domů.
Manžel se už také vrátil z práce a jako vždy si hověl u televize.
„Jsem blbá,“ pomyslela si, když ho viděla pohodlně rozvaleného na sedačce.
„Proč vlastně platím takové prachy za televizi kde má osm sportovních pořadů?“
„Pomůžeš mi udělat chlebíčky, prosím?“ podívala se na něho.
„Jistě, lásko,“ usmál se.
Hodila na sebe zástěru a dala se do příprav.
„Tak pojď na to,“ zavolala na manžela Honzu.
„Jenom moment, za chvilku je konec fotbalu.“
Povzdychla si.
Tak je to vždycky, vždycky je nějaký konec, který musí bezpodmínečně vidět.
Než fotbal skončil, měla chlebíčky hotové.
Z ledničky vytáhla dort a začala ho zdobit.
Honza nahlédl do kuchyně.
„No vídíš, ty jsi prostě moje šikulka,“ plácl jí po zadku a přepnul na další program, kde se právě odehrával důležitý tenisový zápas.
Najednou zaslechla klíče v zámku a rachot v předsíni.
To se domů přiřítili její dvě dospívající ratolesti Honza a Miloš.
„Čauky mami, máme hrozný hlad.“
„V lednici jsou špagety, tak si je ohřejte.“
„Špagety...ale ty jsme měli včera, ne???“
„Poslouchejte pánové,slyšeli jste už někdy o restauraci? Tak si sáhněte na kapesné a běžte si dát biftek. Já neměla čas.“
Kluci se zatvářili kysele.„Špagety neberem, to raděj nic.“
Práce jí šla od ruky a kupodivu i šéf byl samý úsměv.
Na konci pracovní doby jí spolupracovníci popřáli a dostala obrovskou kytici růží.
Utíkala domů.
Manžel se už také vrátil z práce a jako vždy si hověl u televize.
„Jsem blbá,“ pomyslela si, když ho viděla pohodlně rozvaleného na sedačce.
„Proč vlastně platím takové prachy za televizi kde má osm sportovních pořadů?“
„Pomůžeš mi udělat chlebíčky, prosím?“ podívala se na něho.
„Jistě, lásko,“ usmál se.
Hodila na sebe zástěru a dala se do příprav.
„Tak pojď na to,“ zavolala na manžela Honzu.
„Jenom moment, za chvilku je konec fotbalu.“
Povzdychla si.
Tak je to vždycky, vždycky je nějaký konec, který musí bezpodmínečně vidět.
Než fotbal skončil, měla chlebíčky hotové.
Z ledničky vytáhla dort a začala ho zdobit.
Honza nahlédl do kuchyně.
„No vídíš, ty jsi prostě moje šikulka,“ plácl jí po zadku a přepnul na další program, kde se právě odehrával důležitý tenisový zápas.
Najednou zaslechla klíče v zámku a rachot v předsíni.
To se domů přiřítili její dvě dospívající ratolesti Honza a Miloš.
„Čauky mami, máme hrozný hlad.“
„V lednici jsou špagety, tak si je ohřejte.“
„Špagety...ale ty jsme měli včera, ne???“
„Poslouchejte pánové,slyšeli jste už někdy o restauraci? Tak si sáhněte na kapesné a běžte si dát biftek. Já neměla čas.“
Kluci se zatvářili kysele.„Špagety neberem, to raděj nic.“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář