Osudová 3
14. 7. 2007
Ty dva dny se už neviděli. Roman se neukázal, ani nezavolal. Byla z toho nervozní a nevěděla,co si má o tom myslet.
V pátek si zabalila věci a nezapomněla ani na černou krajkovou košilku, kvůli které včera běhala celé odpoledne po městě. Pořád si nemohla nic vybrat. Chtěla tu nejkrásnější. Nakonec objevila tuto. Kraťounkou, černou košilku,která jí připadla jako ze snu.
V devět večer už to nevydržela a zavolala Romanovi. "Ahoj. Co je s tebou? Už dva dny jsi se neozval a už jsem se o tebe bála."
"Neboj, jsem v pořádku. A na zítřek jsem nezapomněl. Uvidíme se ráno u tebe doma," odpověděl jí a Lucce se zdálo, že jeho tichý hlas je najednou nějaký cizí."Už se na tebe těším. Dobrou noc."A než mohla Lucka vůbec něco říct, zavěsil.
Měla z toho divný pocit, ale nakonec si pomyslela."Půjdu si lehnout a ráno to bude jistě lépe. Budeme mít spoustu času, to všechno probrat a popovídat si. Byla přesvědčená,že se to tento víkend mezi nimi všechno určitě vyřeší.
Dala mamce pusu a šla do postele. Usnula za chviličku. Zdálo se jí o zelených kopcích , o lese, kterým prosvítalo sluníčko a o Romanovi, který pomalu šel proti ní. Pak k ní těsně přistoupil, vzal jí do náruče a něžně políbil. Jenom krátce a pak znovu a znovu. Měl něžné a hebké rty. Jeho ruce bloudily po její těle a hladili jí...
Do pokoje pronikly měsíční paprsky a maminka, která zrovna do pokoje nakoukla viděla, že se Lucka usmívá.....
V pátek si zabalila věci a nezapomněla ani na černou krajkovou košilku, kvůli které včera běhala celé odpoledne po městě. Pořád si nemohla nic vybrat. Chtěla tu nejkrásnější. Nakonec objevila tuto. Kraťounkou, černou košilku,která jí připadla jako ze snu.
V devět večer už to nevydržela a zavolala Romanovi. "Ahoj. Co je s tebou? Už dva dny jsi se neozval a už jsem se o tebe bála."
"Neboj, jsem v pořádku. A na zítřek jsem nezapomněl. Uvidíme se ráno u tebe doma," odpověděl jí a Lucce se zdálo, že jeho tichý hlas je najednou nějaký cizí."Už se na tebe těším. Dobrou noc."A než mohla Lucka vůbec něco říct, zavěsil.
Měla z toho divný pocit, ale nakonec si pomyslela."Půjdu si lehnout a ráno to bude jistě lépe. Budeme mít spoustu času, to všechno probrat a popovídat si. Byla přesvědčená,že se to tento víkend mezi nimi všechno určitě vyřeší.
Dala mamce pusu a šla do postele. Usnula za chviličku. Zdálo se jí o zelených kopcích , o lese, kterým prosvítalo sluníčko a o Romanovi, který pomalu šel proti ní. Pak k ní těsně přistoupil, vzal jí do náruče a něžně políbil. Jenom krátce a pak znovu a znovu. Měl něžné a hebké rty. Jeho ruce bloudily po její těle a hladili jí...
Do pokoje pronikly měsíční paprsky a maminka, která zrovna do pokoje nakoukla viděla, že se Lucka usmívá.....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář