Osudová 13
30. 7. 2007
Lucka poslouchala, ani nedýchala.
Paní Poláková uhasila cigaretu a pokračovala.
" Domů dojeli v pořádku a život pokračoval dál. O tom, co se stalo poslední večer dovolené, mi neřekl ani slovíčko. Něco mu muselo ale v hlavě z jeho dobrodružství zůstat, protože byl pořád sám a nikoho neměl. Děvčata se kolem něho točila, ale on se jenom smál, ať se nebojím, že se doposud neobjevila ta pravá. Rád čte a tak se věnoval knížkách a také počítačům. Dodnes si přivydělává u jedné firmy, jako správce sítě."
Znovu se odmlčela. "Promiň Lucko musím si odskočit." A odešla.
Lucka se podívala na hodiny. Skoro šest hodin...a ona stále nevěděla, co Romanovi vlastně je. měla v hlavě hrozný zmatek.
Romanova maminka se vrátila a přinesla pár chlebíčků.
"Vezmi si, určitě jsi od rána nic pořádného nesnědla."
Lucka natáhla ruku a vzala si chlebíček. Bezmyšlenkovitě se do něj zakousla. Chvilku bylo ticho a pak řekla přiškrceným hlasem: " Pokračujte, prosím."
"Tak dobře," přikývla maminka. "Když Romanovi bylo dvacet jedna, rozhodl se, že bude dávat krev. Má A- a někde se doslechl, že této krve je pořád nedostatek. Druhý den se vypravil na transfuzní stanici. Tam mu vyplnili kartu a odebrali krev na podrobné vyšetření.. Pak ho poslali domů s tím, že do týdne budou výsledky a pak ho teprve objednají na odběr. Když přišel domů, měl docela dobrou náladu. Říkal, že má pocit, že dělá konečně něco prospěšného.A tak uběhl týden.
Paní Poláková uhasila cigaretu a pokračovala.
" Domů dojeli v pořádku a život pokračoval dál. O tom, co se stalo poslední večer dovolené, mi neřekl ani slovíčko. Něco mu muselo ale v hlavě z jeho dobrodružství zůstat, protože byl pořád sám a nikoho neměl. Děvčata se kolem něho točila, ale on se jenom smál, ať se nebojím, že se doposud neobjevila ta pravá. Rád čte a tak se věnoval knížkách a také počítačům. Dodnes si přivydělává u jedné firmy, jako správce sítě."
Znovu se odmlčela. "Promiň Lucko musím si odskočit." A odešla.
Lucka se podívala na hodiny. Skoro šest hodin...a ona stále nevěděla, co Romanovi vlastně je. měla v hlavě hrozný zmatek.
Romanova maminka se vrátila a přinesla pár chlebíčků.
"Vezmi si, určitě jsi od rána nic pořádného nesnědla."
Lucka natáhla ruku a vzala si chlebíček. Bezmyšlenkovitě se do něj zakousla. Chvilku bylo ticho a pak řekla přiškrceným hlasem: " Pokračujte, prosím."
"Tak dobře," přikývla maminka. "Když Romanovi bylo dvacet jedna, rozhodl se, že bude dávat krev. Má A- a někde se doslechl, že této krve je pořád nedostatek. Druhý den se vypravil na transfuzní stanici. Tam mu vyplnili kartu a odebrali krev na podrobné vyšetření.. Pak ho poslali domů s tím, že do týdne budou výsledky a pak ho teprve objednají na odběr. Když přišel domů, měl docela dobrou náladu. Říkal, že má pocit, že dělá konečně něco prospěšného.A tak uběhl týden.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář