Osudová 10
26. 7. 2007
Cesta domů probíhala mlčky a ve stísněné atmosféře. Lucka posmrkávala a jen stěží zadržovala pláč a Sylva ani Petr nevěděli, jak jí utišit.
Tak dovezli Lucku až domů.
"Tak ahoj Luci a dej nám vědět, jak je s Romanem.," zavolala na ní ještě Sylva.
A pak už za ní zaklaply domovní dveře.
"Nemá to lehké holka," řekl Petr. "Já nevím, ale ta Romanova nemoc nebude žádná prkotina." Nastartoval a rozjel se k domovu.
"Ahoj Lucko," zavolala na ní maminka, když uviděla Lucku mezi dveřmi. "Jak to, že jsi tak brzy doma? Čekala jsem tě až večer."
Mami, Roman je v nemocnici a já nevím co mu je." Vrhla se mamince do náruče.
"Počkej zlatíčko, uklidni se a řekni mi, co se vlastně stalo," hladila jí maminka.
Sedli si spolu ke stolu a Lucka mamince všechno řekla.
Když dopovídala, maminka chvilku tiše seděla a potom řekla.
"Víš co Lucko, zavolej Romanovo mamince hned. Jistě už bude něco vědět a ty budeš mít klid."
Lucka vstala, vytáhla z kapsy mobil a vytočila číslo paní Polákové.
"Ahoj Lucinko," ozvalo se hned.
"Paní Poláková, jak je Romanovi. Já vím, že volám moc brzy, ale nemám klid."Měla strach, jakou uslyší odpověď.
"To je v pořádku. Už je mu trochu lepší. Dostal antibiotika. Ale vypadá to na zápal plic,což je v jeho stavu docela nebezpečné."
"V jakém stavu?" vyděsila se Lucka.
"Poslouchej Lucinko,o tom se nedá mluvit po telefonu. Teď ještě zůstanu tady, ale kolem páté by ses mohla u nás stavit a popovídáme si. Dám ti adresu."
Tak dovezli Lucku až domů.
"Tak ahoj Luci a dej nám vědět, jak je s Romanem.," zavolala na ní ještě Sylva.
A pak už za ní zaklaply domovní dveře.
"Nemá to lehké holka," řekl Petr. "Já nevím, ale ta Romanova nemoc nebude žádná prkotina." Nastartoval a rozjel se k domovu.
"Ahoj Lucko," zavolala na ní maminka, když uviděla Lucku mezi dveřmi. "Jak to, že jsi tak brzy doma? Čekala jsem tě až večer."
Mami, Roman je v nemocnici a já nevím co mu je." Vrhla se mamince do náruče.
"Počkej zlatíčko, uklidni se a řekni mi, co se vlastně stalo," hladila jí maminka.
Sedli si spolu ke stolu a Lucka mamince všechno řekla.
Když dopovídala, maminka chvilku tiše seděla a potom řekla.
"Víš co Lucko, zavolej Romanovo mamince hned. Jistě už bude něco vědět a ty budeš mít klid."
Lucka vstala, vytáhla z kapsy mobil a vytočila číslo paní Polákové.
"Ahoj Lucinko," ozvalo se hned.
"Paní Poláková, jak je Romanovi. Já vím, že volám moc brzy, ale nemám klid."Měla strach, jakou uslyší odpověď.
"To je v pořádku. Už je mu trochu lepší. Dostal antibiotika. Ale vypadá to na zápal plic,což je v jeho stavu docela nebezpečné."
"V jakém stavu?" vyděsila se Lucka.
"Poslouchej Lucinko,o tom se nedá mluvit po telefonu. Teď ještě zůstanu tady, ale kolem páté by ses mohla u nás stavit a popovídáme si. Dám ti adresu."
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář