Internetová láska 11.
20. 8. 2008
Pomalu ubíhal den za dnem.
Přemýšlela jsem, co řeknu manželovi. Asi to, že pojedu na školení, což nebylo nic neobvyklého. Jenže začaly se vkrádat i výčitky svědomí. I když naše manželství nebylo v poslední době nic moc, přece jenom...v tomhle jsem mu lhala poprve.
Mezitím jsem dostávala smsky od Pavla, jak moc se už těší, přitom já si připadala jako rozdvojená osobnost.
Chvilku jsem se těšila, chvilku bála a chvilku si říkala, že nejspíš dělám blbost.
Ale jak se říká...náhoda je blbec a manžel mi ve středu oznámil, že od pátku jede na prodloužený víkend s fotbalisty na soustředění a vrátí se až v úterý.
Už jsem si nemusela dělat hlavu s tím, že mu budu lhát.
„No vidíš, ani se tě nezeptal, jestli náhodou nechceš jet s ním,“pomyslela jsem si.
Tak jsem nějak, jako ve snách prožila celý týden.
V pátek ráno manžel odjel a já odpoledne začala mít ty běžné starosti, jako třeba, co si vezmu na sebe:-).
Jak to asi vždycky bývá, celá skříň už byla venku, když jsem zjistila, že vlastně nemám vůbec co na sebe.
Ještě že už bylo pozdě na to, abych vzala obchody útokem.
„No co,“povzdechla jsem si,„pořád tvrdí, že mě miluje takovou jaká jsem, tak se mu musím líbit třeba i v pytli.“ A dala bokem klasiku...černou sukni a halenku.
Ještě jsem nestačila ani ten binec co jsem si nadělala uklidit, když volal Pavel:„Miláčku, za pár hodin budeme spolu, těšíš se?“
Ani jsem nevěděla, jestli ano nebo ne.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář