Prší
10. 7. 2007
Prší. Kapka za kapkou stéká po skle,
rytmicky bubnují do okenního parapetu.
Že miluji a že je to tak prosté
to chuť bych měla říct celému světu.
Déšť ve mně vyvolává vždycky nostalgii,
dívám se z okna...myšlenky víří hlavou,
proč zase přemýšlím o tom, jak vlastně žiji
a jak má člověk najít cestičku...tu pravou?
Stmívá se. Pomalu se rozsvěcují pouliční světla,
plíží se mlha...zlověstná a bílá.
A já se právě v tuhle chvíli lásko lekla,
abych tě v té mlze někde neztratila.
Až rozplyne se mlha, byť na okamžik krátký
a slunce nebo měsíc ozáří okolí,
já věřím, že bys našel cestu zpátky
třeba jen proto...ať život nebolí.
rytmicky bubnují do okenního parapetu.
Že miluji a že je to tak prosté
to chuť bych měla říct celému světu.
Déšť ve mně vyvolává vždycky nostalgii,
dívám se z okna...myšlenky víří hlavou,
proč zase přemýšlím o tom, jak vlastně žiji
a jak má člověk najít cestičku...tu pravou?
Stmívá se. Pomalu se rozsvěcují pouliční světla,
plíží se mlha...zlověstná a bílá.
A já se právě v tuhle chvíli lásko lekla,
abych tě v té mlze někde neztratila.
Až rozplyne se mlha, byť na okamžik krátký
a slunce nebo měsíc ozáří okolí,
já věřím, že bys našel cestu zpátky
třeba jen proto...ať život nebolí.
Nostalgie
(Radek, 11. 7. 2007 6:02)