Po smrti
v marné naději v duše spasení,
že tam nahoře nám hříchy odpustí,
ale co když po smrti se už nic nezmění?!
Pohřbí tě do půdy, ať lehneš popelem.
Snad jen ten měsíc bude držet stráž.
Zem stane se tvým pravým kostelem
a chladné hroby ...tvoje svatozář.
Můžeš být vrah, či člověk milosrdný.
Můžeš lhát, či jednat narovinu.
Můžeš mít hřích, či ctnosti býti plný.
Zde každý nese svojí vinu.
Můžeš být šlechtic, či dítě užebrané,
můžeš mít moc, nebo jenom strach,
mít šaty z brokátu, nebo otrhané,
stejně z tebe zbude jenom prach!
Zde nejsou skutky ani žádné činy!
Zde nikdo nemá jména! Nemá ani tváře.
Zbyly jen kosti a hromada hlíny
a po mrtvých duších němá krásná záře.
Duše jsou s námi...z těl jen popel , prach.
Nikdo nemá nic - a přesto všichni mají moc.
Zde leží šlechtic, obchodník i vrah.
Tak jim už odpusť! A popřej dobrou noc.