Břízka
22. 1. 2008
Už skoro nahou divý liják
tiskne jí k zemi, rve z ní šat.
Braní se, hrdá, mlčenlivá...
jak umí mlčky pohrdat.
A vichr v zimní, temný večer
v pase jí útlou objíma.
Ramena její bílá svleče
potom rukama zkřehlýma.
Vymkla se, v očích slzy má:
někomu třetímu slíbila lásku,
rty svoje, bílá ramena...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář