Vzpomínka na Floru
Ráno sedím v práci. Sama.
Čekám a čekám, jestli se mimo mě ještě někdo dostaví.
Dočkala jsem se. O hodinu později.
„Promiň Flora, nemohli jsme se pohnout z křižovatky, to musíš pochopit.“
Jsem lidská a chápu.
O něco později posílám mladého k zákazníkovi se zbožím.
„A koukej sebou hodit,“podotýkám ještě pro jistotu,„máme toho moc.“
Jenom přikývl a zmizel.
Ve fofru uběhla další hodinka.
„Proboha, kde ten kluk je? Za půl hodinky měl být zpátky.“
Konečně dorazil. Za dvě hodiny.
„Šéfová já fakt za to nemůžu,“ obhajoval se hned,jak vlezl do dveří.„Flora, nedá se projet městem.“
Zase chápu.
Ve tři kouknu na hodinky.
Ještě k nám má přijet přepravní služba pro zboží.
Raděj tam zavolám.
„Promiňte, budete na nás muset chvilku počkat. Máme zpoždění, to víte Flora.“
Ani nečekám, až domluví a vpadnu mu do hovoru. „Jasně chápu, tak ale pospěšte.“
Přijeli. Jenom ta chvilka se protáhla do půl šesté.
Ani jsem nenechala řidiče nic říct a vyhrkla.„Chápu, Flora.“
Tak konečně je hotovo.
Kolem šesté zamykám a docela se těším domů.
Spokojenost mě však brzy přejde.
Projedu tři křižovatky a na čtvrté se zapíchnu. Po půl hodině jsem už docela nervozní.
Ještě že pár řidičům přede mnou také došla trpělivost a odbočují do vedlejší ulice. Vydám se za nimi a tam auto odstavím.
Ejhle policajt.
Na mou otázku, co se tam stalo se mi dostalo odpovědi.
„To víte paní, dvě výpadovky jsou svedené jenom do jednoho pruhu a navíc...ta Flora.“
„Jasně, chápu.“
Auto nechávám stát kde je a jdu raději pěšky.
Ať si ho zítra vyzvedne manžel.
Zhruba po hodince jsem celá ucaprtaná dorazila domů.
„Ahoj mamino,“ zahalekal manžel z kuchyně.„Kde se prosím tě flákáš?“
Odhazuji podpatky a sesunu se na židli.
„Mám pro tebe překvapení,“haleká zase manžel.„Zítra jdeme na Floru.“
Chce se mi řvát, ale snažím se být klidná.
„Poslouchej, ještě jednou u nás doma zazní slovo Flora, tak ti slibuju, že budu vraždit.“
Nevšímám si nechápavého pohledu manžela a odcházím do ložnice. Ještě za sebou prásknu dveřma.
Jedno vím jistě, na Floru nepůjdu. Představa mačkajícího se davu mi totiž vůbec nedělá dobře.
Už aby bylo po ní.... a přání se mi splnilo:-)