Velikonoční svátky
Velikonoce jsou vyvrcholením 40 denního postního období.
Poslední týden postu se nazýval Pašijový, Svatý nebo Veliký.
Modré pondělí
Je to pondělí před Velikonocemi a jeho název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele.
Úterý se říká Šedivé úterý a bylo bez zvláštních zvyků.
Škaredá středa
Lidé se nesměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce.
Je to den, kdy Jidáš zradil Krista.
Nazývá se také Sazometná středa, protože se v tento den vymetaly komíny.
Zelený čtvrtek
Název je odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo.
Toho dne se měla jíst zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý.
Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty - odlétají do Říma.
Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky. Ze země se rámusem vyhánějí zlé síly.
Lidé se omývali rosou nebo v potoce a pojídali pečivo pomazané máslem, tzv. jidášky.
Někdy se také nazývá Bolestný, nebo Tichý a je dnem hlubokého smutku.
V noci ze čtvrtka na pátek je Ježiš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován.
V tento den se nekonala mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy.
V kostelech se upravoval Boží hrob a předváděly se pašijové hry.
Procházela se Křížová cesta na památku Ježišova utrpení a bolesti.
Tento den lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemoci.
Věřilo se, že na Velký pátek se země otvírá, aby vydala poklady.
Tento den se podle pověsti otevíral i památný Blaník.
Byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se vejce, chlapci klepali ve tři hodiny odpoledne.
Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly, že by namáčely prádlo do Kristovi krve - Velký pátek byl svátkem vody.
Pátek byl také dnem čarodějnic - lidé věřili, že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět mohla by je uhranout, naplnit zlou energií a kletbou - pak by se začaly dít hrozné věci - lidé by onemocněli, krávy by dojily krev, ovocné stromoví by zasychalo.
Bílá sobota
Je to poslední postní den, kdy bylo Ježišovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do sklaního hrobu.
Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň, který si hospodyně odnášely na polínku domů.
Chlapci naposledy hrkali
s koledou.
Večer všichni v kostele vítali Krista, jenž vstane z mrtvých..
Zvony se vracejí z Říma.
Neděle - Boží hod velikonoční
Světily
se velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které
měly připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě.
Kdokoli přišel do stavení musel dostat kus posvěceného pokrmu.
Neděle je dnem vzkříšení Krista.
Pondělí zvané také červené
V tento den se mělo darovat červené vejce. Nekonaly žádné liturgické úkony, chodilo se však na pomlázku.Je to původně ještě pohanský magický obřad pro zajištění plodnosti a zdraví. Muži ze žen čerstvými metlami ( pomlázkami) vyhaněli nemoci a polévali je mocnou živou vodou - za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci, jako příslibem skrytého, budoucího života.
Dodnes mládenci chodí za děvčaty dům od domu s vyrobenými, nebo koupenými pomlázkami, které jsou na koncích zdobené pestrobarevnými stuhami.
Koleda se říká tomu, co si koledník vykoleduje, samotné obchůzce ale i říkance.
Koledování ( vánoční i velikonoční) se církev snažila zakázat, ale bez úspěchu - tento pohanský zvyk byl a je mezi lidmi příliš hluboko zakořeněný.