Mazlíček Nelinka 2/2
7. 8. 2007
První problém nastal s krmením. Čím jí krmit? Sice se říká, že i stará fenka, když se stará o cizí štěně má občas mléko, ale v našem případě se tak nestalo.
Pomohla mi kamarádka. Přinesla mi od vnučky lahvičku pro panenky. A nastal kolotoč:.každé dvě hodiny krmení..Vzala jsem si 14 dní dovolené a začala bojovat o ten malinkatý život. Lucka pomáhala, jak slíbila. Já krmila a zbytek péče převzala ona.
A kupodivu, štěňátku ( teď už to byla Nelinka) se vedlo výborně a rostlo jako z vody.
Za těch 14 dní zesílilo natolik, že už nepotřebovalo pravidelné krmení a už si dokázalo najít i svojí misku. A Lucka, i když mlsná a všežeroucí, jeho misku nechávala bez povšimnutí.
Z Neliny se vyklubalo pěkné zlobidlo. Rozkousala, na co přišla. Tak se odebraly do věčných lovišť moje nejlepší lodičky za 2500 Kč. Další zlikvidovala asi za deset minut jejich pobytu doma, když si já, neopatrná majitelka nových bot nedala jenom chvilenku pozor. Ráno jsem si chtěla obléknout kalhoty a vyrazit do práce a ejhle. Měla jsem venku celé pozadí. Chyběla látka. Na té si asi v noci smlsla Nelina. A tak to pokračovala. Všechny výchovné metody selhávali a tak jsem postupně přišla o spoustu prádla (vyčíhla si potvora vždycky okamžik, kdy jsem chtěla prát a třídila v koupelně prádlo), o kartáče, o fén , naše sedačka přišla o rohy a já pomalu přicházela o nervy. Ani stěžovat jsem si nemohla, protože manžel vždycky utrousil něco v tom smyslu... co jsi chtěla... to máš. Ovšem když zlikvidovala jeho nejoblíbenější boxerky a pak ( a to si opravdu dovolila příliš) píšťalku a on velký pan rozhodčí neměl čím odpískat fotbalový zápas...tak to byla poslední kapka a jeho klid byl tatam.
Pomohla mi kamarádka. Přinesla mi od vnučky lahvičku pro panenky. A nastal kolotoč:.každé dvě hodiny krmení..Vzala jsem si 14 dní dovolené a začala bojovat o ten malinkatý život. Lucka pomáhala, jak slíbila. Já krmila a zbytek péče převzala ona.
A kupodivu, štěňátku ( teď už to byla Nelinka) se vedlo výborně a rostlo jako z vody.
Za těch 14 dní zesílilo natolik, že už nepotřebovalo pravidelné krmení a už si dokázalo najít i svojí misku. A Lucka, i když mlsná a všežeroucí, jeho misku nechávala bez povšimnutí.
Z Neliny se vyklubalo pěkné zlobidlo. Rozkousala, na co přišla. Tak se odebraly do věčných lovišť moje nejlepší lodičky za 2500 Kč. Další zlikvidovala asi za deset minut jejich pobytu doma, když si já, neopatrná majitelka nových bot nedala jenom chvilenku pozor. Ráno jsem si chtěla obléknout kalhoty a vyrazit do práce a ejhle. Měla jsem venku celé pozadí. Chyběla látka. Na té si asi v noci smlsla Nelina. A tak to pokračovala. Všechny výchovné metody selhávali a tak jsem postupně přišla o spoustu prádla (vyčíhla si potvora vždycky okamžik, kdy jsem chtěla prát a třídila v koupelně prádlo), o kartáče, o fén , naše sedačka přišla o rohy a já pomalu přicházela o nervy. Ani stěžovat jsem si nemohla, protože manžel vždycky utrousil něco v tom smyslu... co jsi chtěla... to máš. Ovšem když zlikvidovala jeho nejoblíbenější boxerky a pak ( a to si opravdu dovolila příliš) píšťalku a on velký pan rozhodčí neměl čím odpískat fotbalový zápas...tak to byla poslední kapka a jeho klid byl tatam.