Jsem ženská, nebo zvíře???
Ráno vyletím z postele jako pták, běžím do zaměstnání jako zajíc a jsem vyplašená jako sova, abych dorazila včas. V práci dřu jako mezek, ťukám do psacího stroje jako datel, abych rychle přepsala všechny dopisy, které mi donesl vedoucí. Ten mě oslovuje – ty moje holubičko, ale jenom když ode mě něco chce. Když něco zkazím, řve na mě, že jsem kráva, že mám BSE a že mě nechá spálit. Kolegyně v účtárně o mě tvrdí, že jsem pyšná jako páv. Kromě jedné. Ta o mě říká, že jsem pracovitá jako mraveneček.
Celý den je v účtárně neuvěřitelný shon, proto mám k poledni hlad jako vlk a spěchám do závodní jídelny. Tam vaří snad pro prasata a dávají porce jako pro vrabce, ale hlad je nejlepší kuchař. Po obědě stylem jelena mířím zpět do účtárny, potom na schůzi, kde sedím jako kvočna a na všechno kývám jako osel.
Konečně končí pracovní doba a já začnu běhat po nákupech jako honící pes. Domů táhnu tašku s velkým nákupem a funím přitom jako medvěd. V bytě začnu vařit, uklízet, prát, žehlit, běhám přitom sem a tam jako srna, krákorám přitom jako vrána, ač bych chtěla zpívat jako slavík nebo kanárek.Večer přijde ze šichty můj manžel a místo pozdravu se zeptá: „Tak co si uvařila, beruško?“
Odpovím: „Zatím nic.“
A on na to: „Tak co jsi celý den dělala, ty huso! Řečí máš jako opice a pomalá jsi jako slimák.“
Jeho poznámky mě uráží, mlčím však jako ryba. Proto raději vlezu do postele jako kočka, podržím manželovi jako ovce a za chvíli spím jako jezevec.
A tak to jde den za dnem. Manžel mi říká, že jsem líná jako veš a hubená jako koza, já bych se však vzteky rvala jako lev.
Proto nevím, jestli jsem zvíře nebo žena…Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, děkuji, že jsi a že píšeš tak jak píšeš. ´=o) a taky jsem ráda, že nejsem sama, kdo má stejné dilema. Někdy se taky jen stěží dokáži zařadit na to zprávné místo. pa měj se moc hezky. ´=o))
Děkuji ´=o)
(Vera Liberdova@seznam.cz, 9. 8. 2008 9:44)